STÁŽE PRO PRAXI, PRAXE PRO ŽIVOT

Škola získala grantovou podporu projektu „Stáže pro praxi, praxe pro život“ v rámci programu Erasmus+. V roce 2022 umožní 15 studentům dvoutýdenní pracovní stáž a dvěma absolventům tříměsíční stáž ve španělské Granadě.

Projekt: Erasmus+ 2020-1-CZ01-KA102-077373

Po nechtěně dlouhé čtyřleté pauze se škole konečně podařilo opět vyslat studenty do zahraniční na zkušenou.

V rámci programu Erasmus+ vycestovalo od 12. do 25. června 2022 16 studentů 3. ročníku na odbornou pracovní stáž do jihošpanělské Granady.

Náplní projektu byla práce v odborně zaměřených firmách. Studenti byli rozděleni do skupin a přiděleni do firem částečně podle předchozího online pohovoru s koordinátory, částečně podle vlastních požadavků a CV a částečně podle možností místních firem, které jsou ochotné studenty na praxe přijímat.

Studenti oboru Grafický design pracovali v podstatě ve dvou menších grafických studiích, v různých programech zpracovávali podle zadání španělských spolupracovníků úkoly s propagačním záměrem. Studenti oboru Multimediální tvorba se v menším studiu učili navrhnout, připravit a ve finále naprogramovat jednoduchou 2D hru. Zároveň s nimi byli ve studiu krajané – středoškoláci programátoři z Pardubic. Studenti oborů Keramický a Průmyslový design byli pohromadě a to v dílnách firmy, která vytvářela sádrové repliky ozdobných kachlů. Studenti tedy odlévali, čistili a následně kolorovali ornamentální sádrové výrobky.

Všichni studenti tak poznali jiný druh vedení a zadávání práce, než jen známé učitele ze školy. Museli řešit leckdy složitou komunikaci v angličtině, kterou zdaleka ne všichni Španělé ovládají. A k tomu řešili nová zadání a úkoly. Každému však dosavadní vzdělání a vlastní praktické zkušenosti a poznatky pomáhaly, takže pohyb v novém prostředí všichni dobře zvládali.

Určitou dávku tolerance a výdrže vyžadovalo i bydlení. hezký a barevný White Nest Hostel v centru města ubytovával pouze školní skupiny, takže jsme potkali vrstevníky z Pardubic nebo Rumunska. Pokoje byly ale poměrně malé a vysoký atriový dům byl v horních patrech velmi vyhřátý i v noci. Celkově to ale bylo prostředí příjemné s milým a ochotným personálem.  

Zpočátku bylo náročné zvládnout počasí a rytmus metropole a jejích obyvatel. V té době byla extrémní horka a teplota ke 40° C byla velmi vysilující, obzvlášť ve spojení s probíhajícími stávkami v hromadné dopravě a nezřetelným jízdním řádem autobusů. Pracovní doba ale končívala nejpozději ve 14.30 h a tak všichni mohli po pozdějším obědě využít siesty, tedy času, kdy obchody na několik hodin největšího horka zavřou. Pro nás se nabízel odpočinek v hostelu. Odpolední a večerní hodiny pak opět v plné síle bylo možné procházet městem, prohlížet památky toulat se rozmanitými čtvrtěmi, parky, dopřát si dobrou kávu, osvěžující nápoje a ochutnávat místní dobroty.

Na některá odpoledne připravila koordinující španělská organizace Universal Mobility studentům program. Seznámení s hlavními památkami v centru formou orientační hry, lekci španělštiny netradičním stylem, procházku po staré čtvrti Albaicín nebo hledání zajímavých graffiti místního výtvarníka El Nino ve čtvrti Realejo. Většina z nás si také nenechala ujít představení flamenca. Neuvěřitelně emočně silný zážitek.

Úchvatná byla také návštěva Alhambry – pevnostního komplexu na vrchu nad Granadou. Nádherně zdobené paláce maurských panovníků, krásné fontány a zahrady, vyhlídky na Granadu a její okolí, blízké a majestátně vysoké vrcholky pohoří Sierra Nevada – to vše nám umožnila několikahodinová prohlídka této jedinečné památky Unesco.

Zajímavým zážitkem byl také celodenní výlet autobusem na tři hodiny vzdálené britské území – poloostrov Gibraltar. Prošli jsme přes místní letiště a malé městečko k lanovce, která nás vyvezla na vyhlídkové místo do rezervace hory Rock of Gibraltar. Místo je známé jediným evropským výskytem kolonie opic magota bezocasého. Tento druh makaka zde natolik přivykl turistickému ruchu, že se před jeho drzostí musí mít návštěvníci na pozoru. Po legračních opicích a výhledu na blízký africký kontinent jsme ještě stihli osvěžující koupání v moři.

Výlet za krásou nevšední přírody se nám vydařil ještě jedno odpoledne. Autobusem jsme dojeli kousek od Granady, kde vedla kaňonem říčky Monachil zábavná cesta místy téměř korytem řeky s visutými lávkami a žebříky. Otužilí měli možnost namočit se v ledové vodě.

Touha po osvěžení byla po celých čtrnáct dní veliká. V Granadě možnosti nebyly, takže když se ukázalo, že jeden všední den bude svátek a firmy zavřené, využili jsme toho a jeli na celý den do nejbližšího letoviska k moři. Malé městečko Salobreña bylo jistě pěkné, ale téměř všem stačilo pouze tolik vzácné moře, koupání a slunění. Napříště ovšem všichni dobře víme, co jihošpanělské slunce s naší vnitrozemskou kůží dokáže.

Ještě do třetice se nám podařilo dostat se k moři a to při cestě zpět, ve městě Málaga. Autobusem jsme přijeli hned dopoledne a měli tak většinu dne na rozloučení se vším, co se nám v Andalusii líbilo. Noční let a brzký ranní příjezd domů pak ukončili naší cestu. Rozhodně však nekončí tolik příjemné vzpomínání na všechny krásné zážitky. Díky všem, kteří nám k nim dopomohli.

Marta Kotková