SUPŠ Bechyně

Červen je pro většinu studentů časem školních výletů, a proto jsme pro žáky naší školy připravili na úterý 13. 6. 2017 celodenní výlet do Prahy. No, a jelikož jsme umělecká škola, tak s velkou dávkou kulturních a uměleckých zážitků.

Z bohaté nabídky výstav a divadelních představení jsme se rozhodli pro návštěvu Galerie Mánes, kde probíhá výstava Lukáše Musila (MUSA) pod názvem Signatura. Jde o první takto rozsáhlou pražskou expozici mladého výtvarníka, který už dosáhl uznání jako mezinárodně proslulý tatér. Hlavním tématem výstavy je vzájemný vztah člověka a zvířat. Díla tohoto mladého výtvarníka jsou velmi osobitá, někdo by řekl „čmáranice“, ovšem podle reakcí studentů vzbuzují v každém návštěvníkovi galerie zvědavost a touhu přečíst si obraz do hloubky.

Dalším místem návštěvy byla již tradičně Kampa. Kouzelné místo s pohledem na Vltavu, rozsáhlým parkem vyzývajícím k odpočinku a relaxaci a hlavně s muzeem, které nabízí jedinečné expozice. Letos nás zaujala velká přehlídka díla Adolfa Borna, která byla uspořádána u příležitosti výročí úmrtí tohoto jedinečného výtvarníka, jenž nebyl jenom ilustrátorem ale také uznávaným grafikem a scénografem.

Procházkou po turisty přeplněném Karlově mostě, mimochodem také s přehlídkou pouličních výtvarníků a hudebníků, jsme se dostali k Národnímu divadlu, kde na studenty čekala prohlídka historické části divadla s odborným a zajímavým výkladem o historii „zlaté kapličky“. Ta neměla chybu! Divadlo jsme si prohlédli doslova od sklepa až po půdu. Studenti měli možnost vidět základní kameny divadla, dozvěděli se spoustu zajímavých historek o architektonickém zpracování stavby, o stavitelích a výtvarnících. Velkým zážitkem bylo také zpřístupnění střechy ND a pohled na Prahu z výšky.

Na závěr dne jsme zhlédli divadelní představení Manon Lescaut v hlavní roli s Vladimírem Polívkou a Pavlínou Štorkovou. Zmodernizovaný milostný příběh v režii Daniela Špinara byl uměleckou tečkou příjemně stráveného dne v matičce Praze.

Soňa Houdková

Ředitelství školy děkuje Soně Houdkové a Mgr. Ludmile Krůčkové za zorganizování zajímavé exkurze a návštěvy divadelního představení.

Ohlasy studentů:

Podpis Můzy  
Milujete skvrny a cákance ve tvaru rostlin a zvířat ? Pokud ano, tak vás návštěva výstavy s názvem Signatura od českého umělce Lukáše Musila, vystupujícího pod pseudonymem Musa, jistě ohromí /ochromí ?/. Protože přesně takto se cítila naše studentská skupina. Ti, kteří nepadli před dvoumetrovými plátny na kolena, padli na lehátka, ze kterých mohli sledovat celou parádu.

Kýbl barvy a obal od Fidorky
Po našem skvrnitém prvním prožitku jsme se po částech přesunuli na následující návštěvu, dostatečně známého Muzea Kampa. A tam jsme zřeli vskutku poutavou sbírku opět moderního umění, nehynoucích velikých pláten, pokrytých často jednou, někdy i dvěma barvami. Opravdoví "fajnšmekři" si mohli vychutnat zarámované obaly od čokolád.

Kde se rodí světy   /Born - narodit se/
Ten, kdo nerozuměl modernímu ? umění, nemusel ronit slzy, neboť se mohl ponořit do nostalgie, kterou  probouzela expozice děl Adolfa Borna. Mezi známými tvářemi jste mohli poznat Macha a Šebestovou, Jonatána, ale i Mloky, bájné stvůry, anebo netvory propletené jazyky, však to znáte. Po této psychicky vyčerpávající výstavě jsme se odebrali degustovat naše zážitky do parku, a odtud se přemístili do Národního divadla, kde nám byla stručně převyprávěna historie ND, společně s ukázkou epochálních kamenů, základů našeho ND.

Michal Lukáč  3.D

A po individuálním volnu jsme se sešli v 18.15, neboť v 19.00 už začínalo dlouho očekávané divadelní představení. Už po šesté se před ND začali shromažďovat gentlemani v oblecích, po boku elegantních dam, dívek a slečen. A to ve mně vzbudilo  velmi příjemný pocit, protože i z nás všech se rázem stali elegantní lidé. Škoda jen, že na jediný den. A tak jsme po obdržení vstupenek, instrukcí povzneseně odcházeli do divadla, foyer, na svá místa. Značnou výhodou byla odpolední naučná prohlídka, díky které jsme nebloudili a lehce našli naše místa na 1. galerii. A JE TO TU. Světla zhasla a my se stali  svědky divadelního ztvárnění Manon Lescaut od Vítězslava Nezvala. Nejvíc mě zaujal rytíř de Grieux, kterého, přesvědčivě zahrál Vladimír Polívka.  Krásně nastínil povahu rytíře a jeho čistou lásku k Manon. Nesmím však zapomenout ani na ostatní herce, neboť i jejich výkony byly skvělé. Moc se mi divadlo líbilo, jsem velmi ráda, že jsem se mohla zúčastnit. Hodnotila bych celý výlet do Prahy kladně.

                                                                                    Mája Kučerová   3. K