OSOBNOSTI

Josef Čáp

V únoru 2016 nás opustil milý kolega a učitel, který dlouhodobě působil ve škole jako profesor matematiky a fyziky. Jako vzpomínku si zde dovolujeme uvést smuteční řeč, kterou připravil jeho kolega z pedagogického sboru Ing. Ladislav Sviták.

"Vážení smuteční hosté,

když jsem před téměř 43 lety nastoupil jako začínající učitel fyziky a chemie na zdejší střední průmyslovou školu keramickou, poznal jsem hned v prvních dnech člověka ochotně nabízejícího pomocnou ruku začátečníkovi. Tímto člověkem byl zkušený učitel matematiky, fyziky, elektrotechniky a automatizace, středoškolský profesor -  kolega Josef Čáp.

Byl připraven kdykoliv přerušit svou rozdělanou práci, ukázat systém a pomoci s orientací v bohatě zásobené sbírce kabinetu fyziky, jejímž byl pyšným správcem. Cenné byly jeho rady ohledně přípravy úloh pro laboratoř fyziky a pro demonstrační pokusy ve vyučovacích hodinách. Přejímal jsem i jeho zkušenosti metodické, metody k aktivizaci žáků a udržení jejich pozornosti při vyučování. Elegantní a výchovná byla jeho řešení případných kázeňských prohřešků žáků, velmi propracovaný a účinný byl jeho systém organizace práce žáků nejen při vyučovacích hodinách, ale i na školních brigádách.

Profesor Josef Čáp jako matikář roky vytvářel školní rozvrh hodin, v podmínkách naší školy celkem komplikovanou sestavu. Několik roků před svým odchodem do důchodu nezištně a prakticky předával své zkušenosti dalším kolegům, aby byli schopni dále v této činnosti pokračovat.

Josef Čáp nastoupil místo učitele SPŠK v Bechyni v roce 1964, to mu bylo 39 let. Do té doby coby učitel prošel celým tehdejším vzdělávacím systémem od prvního stupně základní školy až po působení na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Díky této průpravě se z něho stal špičkový učitel, odborník, podávající učivo co nejvíce srozumitelnou formou. Byl samozřejmě přísný a zároveň spravedlivý, což potvrzují mnozí jeho žáci a to i ti, kteří měli s prospěchem v jeho zajisté obtížných předmětech problémy.

Byl pověstný svým smyslem pro pořádek a precizní práci a tyto vlastnosti vyžadoval i od svých žáků. Získal si tím respekt, obdiv i uznání nejen u nich, nýbrž i u svých kolegů a spolupracovníků.

Josef Čáp byl učitelem tělem i duší a to i přes hendikep nedoslýchavosti významně mu komplikující práci. Po dosažení důchodového věku ještě 4 roky přesluhoval - nemohl se se svým oblíbeným povoláním snadno rozloučit. Ne snad proto, že by se v důchodu mohl nudit. Byl manuálně zručný, pracovitý, staral se o provoz rodinného domu, o zahradu, chatu na břehu Lužnice, pomáhal rodinám svých dcer při rekonstrukcích jejich domů. Jeho největším koníčkem, jemuž věnoval hodně času, bylo včelaření.

Všem těmto jeho aktivitám učinila před deseti lety náhlou přítrž mozková příhoda, která ho prakticky natrvalo upoutala na lůžko.

Josef Čáp vždy jednal přímo, čestně, byl spravedlivý, měl vytříbený smysl pro humor, nechyběl mu smysl chápat problémy druhých. Byl vzorem v pracovní morálce a znám skromným způsobem života. A hlavně - na jeho rady a doporučení se vždy dalo stoprocentně spolehnout.Loučím se s kolegou Josefem Čápem s hlubokým uznáním jeho práce, s hlubokým uznáním jeho vztahu k lidem, jeho skromnosti a odpovědnosti. Ztratili jsme přítele, kolegu a učitele, na něhož nelze zapomenout.

Vzdejme čest jeho památce!"

Bechyně 9. 2. 2016, Ing. Ladislav Sviták

Josef Čáp