SUPŠ Bechyně

Vzhledem k dlouhé historii je ve škole shromážděno několik tisíc předmětů, a to převážně keramických, ale i designových a z poslední doby také grafických. Jde o mimořádný soubor, který stále ještě čeká na své zhodnocení. Od poslední čtvrtiny 19. století jsou shromažďovány doklady činnosti pedagogů i žáků školy. Mnohé věci lze dohledat díky poměrně bohaté fotodokumentaci. Na systematizaci depozitáře se intenzívně pracuje.

Depozitář. Místo, kde se setkaly předměty reprezentující různé epochy a různé umělecké názory. V našem depozitáři je dokumentováno střídání slohů a stylů typických pro "vysoké" umění. Historické slohy poslední čtvrtiny 19. století jsou střídány skvělou secesí, která keramice (ale i sklu a jiným uměleckořemeslným oborům) mimořádně přála. Dozněla po první světové válce, prolnula se s kubismem a rondokubismem. Ve 20. a 30. letech, přesně v duchu doby, nastupuje funkcionalismus ve tvarech a minimalismus a geometrická abstrakce  ve výzdobě a prolíná se s gutfreundovským civilismem v oblasti figurální tvorby. Ve 40. letech se objevuje výrazná a troufám si říci jinde neexistující linie: tvorba spojená se jménem a činností ak. soch. Bohumila Dobiáše st.. Jde o velmi úzkou vazbu k místu, kde artefakty vznikají. Objevují se v hlíně provedné písničky a žánrové motivy úžasné svou hliněnou stylizací. 50. léta reprezentuje realismus; ve figurální keramice jsou časté motivy pracovní (traktoristé, bagristé atd.), ve výzdobě nádobí se objevují lidové prvky, přičemž pokračuje vysoká kvalita řemeslného provedení. 60. léta jsou reprezentována tvarovou stylizací v oblasti figurální tvorby i dekorace a jednoduchými tvary i pastelovými barvami v oblasti užitkové keramiky. Od 70. let lze mapovat tendence charakteristické pro postmoderní umění: rostoucí pluralitu názorů na keramiku jako takovou. Koncem století jsou patrné tendence ke keramice jako objektovému umění či umění instalace.

Skutečností zůstává, že škola se stala místem, kde se propojilo "vysoké" umění s místní tradicí. Depozitář není jen majetkem školy. Patří městu Bechyni, jižním Čechám, celé zemi. Je nutné si tuto skutečnost uvědomit a zdůrazňovat, kde je jen možné. A podporovat řemeslo: je to opravdu velký entuziasmus...

 Jiří Novotný, ředitel školy

Malý závdavek ze školního depozitáře - ukázky prací z let 1890 - 1960
(foto: MgA. Lucie Prášilová)