OSOBNOSTI

Václav Karel (1902 - 1969)

Malíř a ilustrátor Václav Karel se narodil 21. 10. 1902 v Dobříči u Plzně, bechyňskou školu absolvoval v roce 1919. Dále studoval na UMPRUM v Praze u V. Maška a F. Kysely (1927) a na AVU u M. Švabinského a T. F. Šimona (1927 - 1929). V roce 1929 absolvoval stipendijní pobyt v Paříži.

Umělec byl povahově velmi skromný. Celý život těžce snášel fyzický handicap po úrazu v dětství a nerad se ukazoval na veřejnosti. Pracoval zejména v oblasti dřevorytu a olejomalby; poprvé samostatně vystavoval v roce 1933. Při bombardování Prahy v únoru 1945 byl zničen jeho ateliér i dům, ve kterém bydlel (dnes zde stojí Tančící dům). Celé jeho dosavadní dílo bylo zničeno; díky jeho přátelství s fotografem Josefem Sudkem se zachovala alespoň částečná fotodokumentace obrazů a kreseb.

Existenčně tedy začínal znovu. Tentokrát upřednostnil ilustrační práci pro Mateřídoušku, ilustroval školní tabule Živé abecedy, čítanky, kalendáře, pohlednice, leporela. V 50. a 60. letech vycházely jím ilustrované pohádky K. J. Erbena, B. Němcové, básně, říkadla, knihy od J. V. Sládka, J. Kožíška a dalších. K malování se vrátil v posledních letech svého života.

Adriena Šimotová o Václavu Karlovi:

"Naše ateliéry byly blízko a náš vzájemný styk byl velmi častý. Václav Karel byl člověk neobyčejně plachý a zranitelný, ale dokázal jakousi vnitřní silou překonat všechny své nejistoty sebe sama. Dojímala ne míra poetického vidění jeho světa: motýli, květiny, pohled na intimní úsek přírody, skoro pohádková symbolika. Karlovy nejlepší práce připomínají lyrickou fantaskností obrazy francouzského malíře, otce symbolismu Odillona Redona. Zvláště malé kresby - dekalky - jsou nekonvenční a velmi poetické. Mezi nimi dva takové cykly nazval Opuštěné trůny a Osamělé ostrovy..."

(Zdroj: Jiří Jón: materiál k výstavě Václav Karel, malíř známý i neznámý, 2009, Bohemia Sekt Centrum ve Starém Plzenci;
o autorovi více na www.vaclavkarel.sweb.cz/cvcz.htm)

VÁCLAV KAREL (1902 - 1969)
Bechyně - Zářečí, kresba Václava Karla, 1919
(originál - archiv Jiřího Jóna)