OSOBNOSTI

Miroslav Pangrác (1924 - 2012)

Rodák z Rakovníka, absolvent školy z roku 1946, absolvent AVU (profesoři Jan Lauda a Karel Pokorný). Výborný sochař - portrétista, autor bust hudebních skladatelů (například Ludwig van Beethoven, Antonín Dvořák, Bedřich Smetana aj.), sochy Múzy, která je součástí pomníku Františka Škroupa v Rotterdamu. Miroslav Pangrác zemřel 19. 6. 2012.

 „Jeho skromné, pokorné dílo není zaměřeno na formální výboje a experiment, nezná vývojových zvratů a skoků. Je věrno naší realistické tradici a má přitom všechny znaky civilního plastického cítění 20. století...,“ charakterizuje výstižně Pangrácovo dílo ve výtvarné kultuře (1978) Dušan Konečný. Z navržených pomníků Pangráce nejvíce proslavila „Hudba“, zdobící náhrobek tvůrce české hymny Františka Škroupa v holandském Rotterdamu, stejně jako portréty vynikajících českých osobností: herečky Otýlie Beníškové pro divadlo na Vinohradech a Tylovo divadlo v Rakovníku, K. H. Borovského a Karla Čapka pro Panteon Národního muzea, Františka Ženíška pro Národní divadlo, Josefa Zítka pro kolonádu v Karlových Varech... Vynikající jsou Pangrácovy ženské portréty a akty, ale zcela bezkonkurenční doménu jeho tvorby tvoří desítky hlaviček dětí, „plné emotivní bezprostřednosti a něhy“ (Vlastimil Vinter). Jimi započal na dvoře rodného domu v sousedství tatínkovy truhlárny svoji sochařskou pouť, jim zůstal věrný i později už coby otec a graduovaný sochař. Miroslav Pangrác a Rakovník - téma, které by samo zaplnilo plochu vymezenou tomuto textu. Portréty spisovatele Mejstříka, fotografa Koubka, houslisty Štibora, pana Kopřivy, obou rodičů, sestřičky, pamětní deska na rodném domě pěvce Emila Buriana a skvělý pomník T. G. Masaryka pro rakovnický park nepotřebují komentář.
Malování si Miroslava Pangráce podmanilo už v nejranějším dětství. Prvé kresby vznikají v okolí Vysoké brány, pozdějii svému městu věnuje rozměrná plátna. ...V současné době Miroslav Pangrác tvoří střídavě v Praze a Rakovníku. Před dokončením jsou portréty exministra Čestmíra Císaře a kunshistorika Vlastimila Vintra. Pro Pamětní síň Antonína Slavíčka v Kameničkách chystá busty Antonína Slavíčka a Karla Václava Raise v nadživotní velikosti."

Ivo Mička (Úvodní slovo k výstavě M. Pangráce, Výstavní síň Obchodního centra „U Číhů“,
Rabasova galerie Rakovník, 12. února - 6. dubna 2002)

Miroslav Pangrác
Narodil se 16. 10. 1924 v Rakovníku.
Studia: Odborná keramická škola v Bechyni (1942 - 1946), Akademie výtvarných umění v Praze u prof. Jana Laudy a prof. Karla Pokorného (1946 - 1951)
Samostatné výstavy: Rakovník, Praha, Liberec, Pardubice, Sedlčany, Kolín, Český Brod, Příbram, Havana, Káhira, Alexandrie.
Účast na výstavách: na členských výstavách Mánesa, na všech přehlídkách československého výtvarného umění v Jízdárně Pražského hradu od roku 1951 a na všech tematických výstavách SČVU. Vystavoval v Moskvě, Varšavě, Berlíně, Paříži, Budapešti, Sofii, Bukurešti, Vídni, Havaně, Montrealu, Helsinkách a v mnoha městech Československa.
Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hl. m. Prahy a oblastních galerií. Dále v majetku Ministerstva kultury, Ministerstva zemědělství, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, ÚRO, Smetanova muzea, Magistrátu hl. m. Prahy, MěÚ v Rakovníku, Klatovech, Lomnici nad Popelkou, Mladé Boleslavi, Rabasovy galerie a Okresního muzea v Rakovníku, města Rotterdamu a dalších institucí.
Návrhy jeho děl získaly několik předních míst v soutěžích a realizované tvoří součást veřejného životního prostředí v řadě českých měst a interiérů kulturních institucí.