OSOBNOSTI

Josef Mašek (1856 – 1931)

Rodák z Klatov, absolvent architektury na České technice v Praze a Umělecko-průmyslové školy ve Vídni. Po státních zkouškách z kreslení a modelování byl na praxi na české reálce v Plzni a v ateliéru profesora Seidana v Praze.
 
Od února 1884 byl ustanoven správcem a po roce ředitelem c.k. odborné školy keramické v Bechyni. Škola se potýkala s prostorovými problémy i s nedostatečným vybavením. Po třech letech od založení (září 1887) se přestěhovala do nové budovy upravené z bývalého špýcharu. Ke kamnářskému a hrnčířskému oboru mohla přibýt i keramická malba.
 
V roce 1899 byl Josef Mašek povolán na ředitelské místo státní odborné školy šperkařské v Turnově, kde se postaral o reorganizaci školy a o stavbu nové budovy. Působil zde až do odchodu do důchodu v roce 1921.
 
Na Bechyni stále vzpomínal a v penzi zde pravidelně trávil celé léto. Základy, které zdejší škole dal, mu zajistily čestné místo v odborném školství i v keramické praxi.
 
Ze vzpomínek Josefa Maška:
„…ministerstvo… ke konci února 1884 ustanovilo mne správcem jejím, nařídivší, abych se postaral, aby 1. března započalo se vyučovati. 27. února přijel jsem z Chrudimě do bechyně, úplně zaujat činoplodnými myšlenkami. Na opatření školních pomůcek, knih, předloh, modelů a jiných předmětů pro dílnu, postavení mufle atd. poukázalo ministerstvo vyučování pro dobu od 1. března do 31. prosince 1884 obnos celých 500 zlatých. To byl obnos věru obdiv vzbuzující, nikoli ale výší, nýbrž nepatrností. Obec něco nábytku dodala a něco zapůjčila… ostatní jsem dodal na úvěr. …Hned den nato zahájeno bylo vyučování žactva, přijatého do 1. ročníku odboru kamnářského.

Učebnic odborných nebylo, škola keramická s odborem kamnářským v celé Evropě tenkráte také nebyla, neměli jsme tudíž vzoru, a tak jsme museli sestaviti jednak učebnou osnovu, pro níž také vzoru nebylo, a učivo, pro něž odborná literatura keramická soustředěna také nebyla, a museli jsme látku shledávati a žactvu ji diktovati.
Různými pracemi takového druhu byli jsme od vlastní působnosti odborně školské oddalováni a zdržováni, ale vše jsme rádi vykonali, uvědomujíce sobě, že pracujeme pro školu výhradně českou…“
 
I z těchto vzpomínek je patrné, že založení keramické školy v Bechyni mělo také význam politický: škola měla posílit českou keramickou výrobu v konkurenčním zápase s průmyslem německým.

(Zdroj: web Města Bechyně)