OSOBNOSTI

ak. mal. Josef Šimák (1888 – 1959)

Rodák z Mělníka, vystudoval UMPRUM u profesorů Lišky, Hynaise a Maška, věnoval se dekorativní malbě a grafice, spolupracoval s architekty Dušanem Jurkovičem, Janem Kotěrou a Antonínem Balšánkem. Pracoval pro grafický závod J. Štence a vytvořil řadu diplomů, programů a adres.
 
V roce 1911 nastoupil na keramickou školu v Bechyni jako učitel průmětnictví, dekorativního kreslení a nauky o uměleckých tvarech. V roce 1931 byl jmenován ředitelem školy. Byla to doba tvdého konkurenčního boje s nově založenou pražskou školou, dokonce již byl předložen návrh na zrušení bechyňské keramické školy. Spolu s celým profesorským sborem a zejména s Josefem Haškovcem se Josefu Šimákovi podařilo školu v Bechyni uhájit.
 
Profesor Šimák byl členem mnoha bechyňských spolků (muzejní, okrašlovací a jiné). Neúnavně pracoval v oblasti grafiky, malby (lunety Múz v divadle v Táboře, Husova síň v táborském muzeu, návrhy mozaiky pro chrám sv. Víta v Praze, sgrafita na bechyňských domech, na poště a pojišťovně atd.) i sochařství (plastiky pro Keras, restaurování sochy Jana Nepomuckého v Zářečí). Restauroval také Škrétovy malby v zámecké sbírce a rovněž malby a fresky v klášterním kostele. Publikoval články v technickém naučném slovníku i v odborných časopisech. Do důchodu definitivně odešel v roce 1948.
 
Profesor Šimák byl pro své okolí příkladem nezištné pracovitosti, vzorem čestnosti, slušnosti a tvůrčího zanícení. Jeho působení na keramické škole v Bechyni patří k vrcholům jejího rozkvětu.

(Zdroj: web Města Bechyně,
paní A. Plachtová)