SUPŠ Bechyně

V následujícím textu přinášíme zajímavé úryvky z bechyňské městské kroniky. Přispívají k pochopení toho, proč právě v Bechyni byla založena naše škola.

24. dubna 1880 na 80. schůzi sněmovny poslanců c.k. Říšské rady schvalují poslanci rezoluci o tom, "...aby vláda postarala se o dostatečné rozmnožení českých středních škol na Moravě a v Čechách. Rezoluce ta přijata 160 proti 139 hlasům. Také moravští velkostatkáři hlasovali pro rezoluci...".

"27. května 1880 nynější ministerstvo obchodu dává najevo dobrou vůli zřizovati odborné školy konečně také v českých krajích. Za touto příčinou upozorňujeme orgány jeho, že nejnaléhavější jest potřebou založiti na českém Jihu, v oboru obchodní a průmyslové komory budějovické, zejména v kraji táborském, přiměřené odborné školy, aby se zde zvedl průmysl a odpomoženo bylo konečně poměrům tamního obyvatelstva. Zejména by záhodno bylo, aby zřízeny byly tyto odborné školy: ve Vlašimi škola košíkářská, v Kardašově Řečici škola tkalcovská a v Bechyni škola hrnčířská. Nechť obecní zastupitelstva zmíněných měst obrátí se na obchodní komoru budějovickou, aby jim u vlády vymohla potřebnou subvenci na zřízení dotyčných škol. Zároveň však nechť podají žádost k ministerstvu obchodu o zřízení zmíněných škol. V sněmovně říšské přičiní se pak poslanci čeští, aby náklad na ony školy byl povolen... (Zdroj: Národní listy)

Můžeme směle říci, že první impuls k založení keramické školy podal majitel periodika Národní listy pan Dr. Julius Grégr, když psal svému bratru knížecímu nadlesnímu v Opařanech, aby se na Bechyňsku uvažovalo, "...zdaž by se zde nedala nějaká odborná škola zříditi. Pan nadlesní Grégr se o tom zmínil na okresním zastupitelstvu a okresní tajemník pan Černý pravil, že majíce zde výbornou hlínu, mohli bychom žádati školu hrnčířskou. V tom smyslu odpověděl i pan nadlesní svému bratru do Prahy. Když v Národních listech uveřejněno bylo vyzvání, aby české krajiny ucházely se o školy odborné, bechyňské okresní zastupitelstvo společně s městem Bechyně žádalo za školu hrnčířskou. Vláda žádala, aby jí byly zaslány všecky druhy hlín a výrobky, více však střepy, ku prozkoumání, jakou cenu má bechyňský materiál. Vše pak zařídil okresní tajemník pan Černý, který "...nešetře práce ani námahy, sám všecko sebral a k ministerstvu obchodu zaslal". Obdobně postupovalo ještě devět dalších českých měst, ale vídeňská technická škola "...přijala všechny vzorky  ku zkoušení lučebnímu a při něm vyšlo najevo, že ze všech hlin z Čech zaslaných jest nejlepší materiál na Bechyňsku...".

"O rychlý postup s vymáháním jejím mají největší zásluhu okresní tajemník pan Černý a starosta Bechyně pan Karel Fáber, kteří v záležitosti dosažení dráhy do Vídně s deputacemi jezdíce, vždy v ministerstvo obchodu intervenovali a za brzké zřízení školy žádajíce..."

(Zdroj: Kronika města Bechyně)