AKCE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015

KULTURNÍ POŘAD JSEM SESTRA ARNOŠTA LUSTIGA

Ve čtvrtek 20. 11. 2014 se v malém sále Kulturního domu Bechyně konal kulturní pořad Jsem sestra Arnošta Lustiga. Byl založen na vyprávění sestry slavného českého spisovatele Arnošta Lustiga, paní Hany Hnátové-Lustigové, která přežila několik koncentračních táborů (Terezín, Osvětim, Freiberg a Mauthausen). Mluvené slovo bylo doprovázeno písněmi na texty dětí a dospívajících, které byly napsány za 2. světové války v terezínském ghettu. Texty zhudebnil a interpretoval Daniel Dobiáš. Pořad byl určen pro studenty 3. a 4. ročníků naší školy.

KULTURNÍ POŘAD JSEM SESTRA ARNOŠTA LUSTIGAKULTURNÍ POŘAD JSEM SESTRA ARNOŠTA LUSTIGAKULTURNÍ POŘAD JSEM SESTRA ARNOŠTA LUSTIGA
KULTURNÍ POŘAD JSEM SESTRA ARNOŠTA LUSTIGAKULTURNÍ POŘAD JSEM SESTRA ARNOŠTA LUSTIGAKULTURNÍ POŘAD JSEM SESTRA ARNOŠTA LUSTIGA

Studenti a pedagogové naší školy na kulturním pořadu Jsem sestra Arnošta Lustiga
20. 11. 23014. 
(Foto: Archiv školy)

Ohlasy studentů:

"Ve čtvrtek 20. Listopadu jsem měli tu čest slyšet povídat paní Lustigovou, sestru známého spisovatele. Byl to pro mě skvělý zážitek. Poprvé jsem slyšel průběh života z koncentračních táborů od osoby, co si tím vším prošla a přežila to, jak sama říkala "peklo". Bylo opravdu úžasné, jakou má paní Lustigová paměť, líbilo se mi, že nám dokázala osvětlit tehdejší dobu tak dopodrobna. Po vyprávění jsem si uvědomil, že mi si žijeme krásně a přitom si na tolik věcí stále stěžujeme."
Ondřej Suk, 4.M

"Ve čtvrtek jsme se zúčastnili besedy s paní Hanou Lustigovou. Sestrou známého spisovatele Arnošta Lustiga. Paní Lustigová vyprávěla její život z doby války, kdy byla ve třech různých koncentračních i pracovních táborech. O době ve kreté by nikdo nechtěl žít, jak to bylo vše těžké. A přitom i při jejím úctyhodném věku je pořád schopna předávat tyto informace dál. Bylo to velmi přínosné, někdy i dojímavé k pláči, s čím vším se potýkala. Určitě bych uvítala více takto tématických besed."

Tereza Procházková, 4.M

"Chci říct, že tato etapa v historii je stále silně šokující, ale ještě víc překvapující ze vzpomínek člověka, který to prožil a musel si tím projít, neměl bohužel jinou možnost. Procenta, sbíhající se a odbíhající jako na kolotoči, která alespoň trochu dávala šanci na úspěch přežití tu byla malá jako kostka cukru.Každá osoba, která přežila koncentrační tábor nebo ten vyhlazovací je svým způsobem pozoruhodná a jejich příběhy by měly být odměněny zlatem slyšících. Jsem skutečně potěšena,že jsem si mohla vyslechnout tento příběh."

Lenka Kratochvílová

"Vyprávění paní Hany Hnátové-Lustigové bylo velice působivé a já ho považuji za asi nejpřínosnější besedu doposud - slyšet o hrůzách, které nacisti prováděli z úst samotné oběti je něco jiného, než když o tom čteme, či slyšíme od osoby, která to neprožila. Je děsivé, že se paní několikrát ocitla na pokraji smrti a o tom, že přežila, rozhodly vlastně jen náhody. K takovým lidem, jako je tato dáma bychom měli mít úctu, neboť to, že se dokázala vzpamatovat z té hrůzy a teď nám o tom všem ještě ve svých devadesáti letech vypráví, je více než obdivuhodné..."

Agáta Dubničková, 4.M


"Dne 20. listopadu jsme měli možnost seznámit se s příběhem paní Lustigové a její rodiny. Paní Lustigová nám vyprávěla o svém mládí, které v době holocaustu strávila v koncentračních táborech a zapojila se i v pracovním táboře na výrobu bojových letadel. Její vyprávění bylo tak autentické a smutné, ale díky některým okamžikům z menší části i šťastné a příjemné. Nejvíc nás asi zaujalo, jaká náhoda ji zachránila celý  život, když se její bratr přeřekl, že jejich tatínek pracoval za 1. světové války ve zbrojním průmyslu místo toho, že byl zraněný. V kontrastu s hlubokým vyprávěním byl doprovod pana Dobiáše, jehož vystoupení nám chvílemi přišlo až nevhodné, neboť do dojemného příběhu hrál poměrně vesele zhudebněné texy  od mladých lidí z Terezína, s humorným nádechem prokládal soutěžní otázky o holocaustu. Z pořadu jsem odcházeli se smíšenými pocity, nedokážeme si ani představit, že by nás něco takového postihlo!"

Štěpánka Rolniková a Bára Picková, 3.G

"Paní Hana Lustigová pro mne byla velkým překvapením. Každý žák si pod besedou či představením představí hodiny, co mu odpadnou, a úsilí neusnout v pohodlných "divadelních křeslech". Pokud mám jít do sebe, tak já také. Avšak paní Lustigová mě zastihla zcela na věc nepřipravenou. Úplně jsem zapomněla na pohodlnost křesla a naslouchala zajímavému životním příběhu, který si nikdo z nás ani neumí představit. Jediné, co mi přišlo lehce bizarní, byl doprovod na klavír a zhudebnění básní dětí z koncentračních táborů, které na můj vkus působily takto  poněkud vesele. Ovšem můj celkový dojem je pozitivní, jsem ráda, že jsem se mohla něco takového dozvědět, nejedna slza ukápla. A hlavně děkujeme paní Lustigové."

Majda Tonková 3.M